Alaric

Zíral jsem na dveře, kterými Evelina právě prošla, a na hrudi se mi usadila neznámá tíha. V hlavě se mi ozývala její slova: „Myslím, že bychom tu dohodu měli ukončit.“

Co se to sakra právě stalo?

Opřel jsem se v křesle a snažil se tomu nějak porozumět. Jednu minutu jsme probírali zítřejší rozvrh, a v další už mi vpálila do obličeje Elowen a z naší dohody vycouvala.

„Kruci,“ zamumlal jsem a