Ticho nad mořem prořezávalo jen svištění větru.

Cora s Cirrusem letěli už půl hodiny, ale nebylo v dohledu ani stopy po žádném ostrově.

Cora ležela rozpláclá na Cirrusově hřbetě a rozhlížela se, pátrajíc po jakémkoli náznaku pevniny.

„Co? Co je to?“ podivila se Cora.

Kousek od nich se k nim obrovskou rychlostí hnala bleděmodrá šmouha.

Byla tak rychlá, že až po víc než minutě Cora konečně dokázala