„Luno, pozor!“ Ze rtů mi uniklo tiché, vyděšený výkřik, když jsem rychle uskočila od místa, kam ukazovala. Kráva, která stála za mnou, bezostyšně vyvrhla další dávku přímo k mým nohám, zatímco žrala siláž. Natáhlo mě a já se znovu odvrátila od té odporné scény. Dnes v noci neusnu, tohle mě bude strašit v nočních můrách už navždy.

„M-musíš si d-dávat pozor, Luno. Ony mívají ve zvyku... ulevovat si