„Víš, že umím chodit,“ hlesnu, ale jeho paže mě jen ještě pevněji sevřou. Nechce mě pustit. Se zájmem si prohlížím změny v jeho vzhledu, tahám ho za vousy a pohrávám si s jeho drdolem. „Vypadáš jinak, Rogane. Ne špatně, spíš naopak, líbí se mi to.“

„Mluv dál.“ Promluví, jako by zoufale toužil slyšet můj hlas, zatímco se mu v náručí vrtím, abych si udělala pohodlí, a nohy se mi za jeho zády pohupuj