„Já vím, moje frézie. Odpusť mi,“ povzdechne si, bříšky palců mi utírá slzy a tře mé potem orosené čelo ve snaze mi ulevit. *Rogan naše tělesné spojení začal, jeho bestie ho dokončí.*

Pomáhá mi vstát, přitom mě otáčí a jemně mě tlačí dolů, abych udržela svou váhu na dlaních a kolenou. Byla jsem uvedena do submisivní polohy; nemám se setkat s jeho pohledem jako u Rogana, protože tohle není milování