„Je ti teplo?“ zeptá se mě Thorne s pronikavou jemností, která mu zůstává v hlase, zatímco se vrtá v rádiu a přelaďuje na jinou stanici.

„Ano,“ zašeptám a stroze přikývnu. Vyhlédnu z okna a pozoruji rozmanité, husté stromy lemující známou trasu k domovu mého dětství. Včera v noci jsme nastoupili do Cyprianova tryskáče tak rychle, jak to jen šlo, a opustili území mé smečky dřív, než nás Rogan stači