„Elina.“ Šeptá její jméno s hlubokou jemností doprovázenou mírným úsměvem na tváři, zatímco se tiskne k mému teplu, opírá se bokem hlavy o mou a bere do prstů několik pramenů jejích kadeří, vnímaje jejich hedvábnost. Trhne sebou, když vysloví její jméno, její široce rozevřené oči se stočí, aby na něj užasle hleděly, a jeho úsměv se prohloubí.

Vlče ho pozoruje s hlavou na stranu, jako by bylo zmat