{Z pohledu Callana}

Zatímco jsme se vraceli do sídla smečky, Macy usnula opřená o okno. Tajně jsem si přal, aby tím oknem bylo moje rameno. Nechtěl jsem na ni tlačit, potřebovala čas na uzdravení a na to, aby mi začala důvěřovat, a slíbil jsem si, že jí ten čas dám. Byl jsem prostě rád, že souhlasila, že zůstane u mě v pokoji pro hosty. Zítra byl náš poslední den v sídle Nights