„To jako vážně?! Jsi si jistá, že jsi to nikdy předtím nehrála?“ zeptal se mě Grant poté, co prohrál tři hry za sebou.

„Ano, vážně.“

„Ale no tak, miláčku, neuměj prohrávat,“ dobírala si ho Nia a objala ho.

„Skvělá práce,“ řekl Callan a políbil mě na tvář. Tak moc jsem se do kulečníku zabrala, že jsem úplně zapomněla, proč jsem sem vlastně přišla.

„