{Úhel pohledu Macy}

„SAKRA, MACY! PROČ PROSTĚ NEPŘIZNÁŠ, ŽE MĚ MILUJEŠ?!“ křičel mi Ryk do obličeje.

„Kolikrát ještě budeme hrát tuhle zasranou hru, Ryku?! Nemiluju tě. Nikdy jsem tě nemilovala. A NIKDY tě milovat nebudu! Přestaň plýtvat naším časem a prostě mě už zabij!“ zařvala jsem na něj, ačkoliv jsem moc dobře věděla, že na to nemá koule.

„NE! Ne, ne, ne! Tím, že tě zabiju, ničeho nedosáhnu.