„Nezapomněl jsem, jak jsi v mém mládí pomohl poštvat mého otce proti mně. Máš štěstí, že tě na místě nezabiju.“

Zatím jsem netušila, o čem alfa Alexander s mým otcem mluví. Z tváře mu vyprchala veškerá barva a nevydal ani hlásku.

Alexander natáhl ruku a vzal mě za tu mou. Podívala jsem se na otcův rozpačitý výraz, povzdechla si a bez váhání následovala alfu Alexandera ven.

Celý sál utichl, všic