Fiona

Další, co si pamatuji, bylo, že ležím rovně na posteli v pokoji pro hosty v přízemí domu mých rodičů. V pokoji byla tma, ale z otevřených dveří z jasně osvětlené chodby tam proudilo světlo. Můj otec stál ve dveřích, jeho obrovitá postava se rýsovala proti žlutému světlu, a tiše mluvil s mužem, který mi držel hlavu pod vodou.

Snažila jsem se vzpomenout si, jestli mě znovu zdrogovali, nebo jes