Fiona

Z hlubokého spánku mě probral hřejivý dotek Alexandrovy ruky, která mě lehce hladila po tváři, a když jsem zamrkala, zjistila jsem, že sedí vedle mě na posteli.

„Nerad tě budím,“ řekl tiše. „Ale musíš něco sníst.“ Projel mi prsty vlasy, drsnými bříšky prstů se při tom otíral o mou kůži a všude, kde se mě dotkl, do mě vháněl vlny tepla. „Máš chuť se ke mně přidat v jídelně, nebo mám nechat