Při té myšlence mi přejel mráz po zádech.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Alexander. „Tady.“ Svlíkl si sako a podal mi ho.

Ovinula jsem si ho kolem ramen a cítila, jak se mé tělo okamžitě uvolnilo. Hřálo jeho tělesným teplem a vonělo po něm. Odolala jsem pokušení zavřít oči a zhluboka se té vůně nadechnout, protože jsem nechtěla, aby věděl, jak moc ji miluju.

„Budeme v pořádku?“ zeptal se.

„Myslím,