Teď se mi podívala přímo do očí, rty zkřivené do zvláštního výrazu, napůl do úsměvu a napůl do zamračení.

„Postřelili mě,“ řekla. „Do hlavy.“

Kayden polkl. Opatrně odložil šálek čaje na stůl.

Hlavou se mi honil milion otázek. „Ach, Iris. Je mi tak líto, že sis tím musela projít.“

Kayden zavrtěl hlavou. „Muselo to být velmi bolestivé zotavování.“

„To bylo,“ řekla bez emocí, ústa stále zkřivená