S Kaydenem jsme byli na nohou už za úsvitu. Když jsme však dorazili na snídani do jídelního vozu, zjistili jsme, že Iris už tam je dřív než my – hleděla z okna a na stole před ní stál prázdný šálek na čaj.

„Vy tedy vstáváte brzy,“ poznamenal jsem, když jsme se k ní s Kaydenem připojili.

Usmála se. „Vždycky jsem taková byla.“

Vtom k našemu stolu přišel číšník a přijal objednávky na snídani. Jakmile