Fiona

„Už je pondělí.“ Utišila jsem svůj první budík a přetočila se zpět do Alexanderova náručí.

Tiše se zasmál.

„Co je k smíchu?“

„Ještě nikdy jsem tě neslyšel stěžovat si na vstávání do práce.“

Povzdechla jsem si. „To proto, že svou práci miluju. Ale tenhle víkend utekl prostě moc rychle.“

Alexander mi vtiskl polibek na čelo. „Já vím. Jak se dnes ráno cítíš?“ Jeho ruka sklouzla na