Zeptala se mě mezi dvěma popotáhnutími. Ze všeho nejvíc jsem ji chtěl sevřít v náručí a ujistit ji, že se nemá čeho bát, protože udělám cokoli, abych ji ochránil, ale to jsem ještě udělat nemohl.

„Abych byl upřímný, tím, jak jsi mě ignorovala, jsi mě k smrti rozzuřila, a jak jsem řekl, neposlušnost nesnáším.“

Podívala se na mě s očima plnýma slz. Neodvracel jsem od ní pohled a dodal: „Ale ať už to