Usmál jsem se.

„Ne, řekl jsem, že pokud se mnou nechce být, nic s tím nenadělám, a v nejhorším případě, pokud zemřela, tak taky nemůžu dělat o moc víc.“

„Jak to můžeš říkat tak klidně?“

„Protože jak jsem řekl, sám na tom nic nezměním.“

Pořád se na mě mračila, viděl jsem, jak se mě snaží přečíst.

„Mami, věř mi, jsem v pohodě, ale štve mě, že nemluvíš s tátou. Milujete se. Na co čekáš? Vsadím se, že