Povzdechl si.

„Proč si myslíš, že se něco děje?“

„Protože takovýhle nejsi.“

„Jaký?“

„Něžný.“

„To na tebe nemůžu být něžný?“

„Silasi…“

Povzdechl si a pohladil mě prsty po tváři.

„Eleno, víš, že tě strašně moc miluju a jsi pro mě to nejdůležitější na světě. Jsi to nejlepší, co mě kdy mohlo potkat.“

Normálně by mě nadchlo, kdybych slyšela, jak mi říká takové věci, ale tentokrát jsem z toho měla špat