„Taky tě moc rád vidím.“

Položil mě na zem a otočil si mě dokola.

„Moc se toho nezměnilo, ale co se to sakra stalo s tvými vlasy?“ Zamračil se.

„Proč?“

„Jsi blond.“ A udělal grimasu.

Protočila jsem panenky.

„Jsou pořád hnědé, tak nech moje vlasy na pokoji.“ A zlehka jsem ho plácla.

Oba jsme se zasmáli a on mě znovu objal. Bylo tak příjemné mít ho nablízku.

„Necháme vám trochu soukromí. Odpočiň s