Jeho otázka ve mně zapnula tlačítko k pláči a slzy mi začaly nekontrolovatelně téct. Prostě jsem k němu došla, objala ho a opřela si hlavu o jeho hruď. Pevně mě objal.

"Co se stalo?" zeptal se mě netrpělivě a já věděla, že mu musím odpovědět dřív, než si začne myslet, že mi někdo ublížil.

"Jsem prostě tak unavená," vzlykala jsem.

Povzdechl si a pak mě objal ještě pevněji. Bylo příjemné cítit kole