ELOWEN.

Zakašlu, když mě pustí, a vzhlédnu k němu.

„Zarethe!“ vyhrknu a natahuji se k němu, ale pak mi dojde, že to není on... „Ty jsi...“

„To mezi námi nepoznáš rozdíl?“ řekne temně a já si uvědomím svou chybu.

Mluví tím zvláštním, prkenným způsobem, jako by pro něj ta slova nebyla přirozená...

Ach ne... mluvila jsem teď zrovna se Zarethem? „T-tvůj...“

„Řekl jsem ti, ať se Zarethovi o ničem nezmi