ZARETH.

„Našel jsi vůbec něco?“ ptá se mě Kaelen, když vytahuju hřeby a snáším tělo věštkyně na zem. Rozhlédnu se kolem, strhnu ohořelý ubrus a přikryju jí tělo.

„Zatím ne,“ řeknu, zírám na tělo věštkyně a nasávám vzduch, nechávám pach krve naplnit své nosní dírky. Jsou v něm smíchané dva různé pachy… Skloním se a přičichnu ke krvi. Není to Elowenina krev.

Zaplaví mě úleva a já se napřímím.

Ne