ELOWEN.

„A tak to začalo.“ V mé mysli se ozve Avelinin hlas naplněný hrůzou.

„Zarethe, prosím, poslouchej mě,“ řeknu klidně, předstoupím a chytím ho za ruku. Oči mi planou, když se na něj podívám, a přes pouto cítím jeho neklid a hněv. „Potřebuji, abys mě poslouchal.“

Tichým hlasem ho prosím a snažím se ho svým dotykem uklidnit.

Prosím, lásko moje…

Zamračí se: „Udělám to po svém. Otravují tu