ELOWEN.

Je tu takový klid...

Žádná bolest...

To je konec?

Jemný vánek mě zlehka hladí, jako uklidňující mateřský dotek.

Mohla bych tu zůstat navždy...

Mysl mám prázdnou, ale mám pocit, jako by bylo něco, na co bych si měla vzpomenout... něco důležitého...

Co to je?

Teplo slunce mi hřeje kůži, tiché šustění trávy pode mnou je tak konejšivé a já chci prostě jen spát, ale to mi bohužel není p