"To-To je v pořádku. Měl by sis jít odpočinout. Já už jdu taky spát."

Poté, co to dořekla, mu Evangeline zamávala na rozloučenou a vrátila se domů. Jakmile zavřela dveře, z tváře jí zářila čistá radost. Z nějakého důvodu už necítila ten strach jako předtím. Konečně se mohla cítit v bezpečí, a to jen díky tomu, že bydlel hned vedle ní.

Druhý den ráno u Evangeline zazvonil zvonek. Spěšně běžela ke d