Elařin pohled

V okamžiku, kdy ta slova opustila jeho rty a dotkla se mých uší, se všechno kolem jako by zastavilo. Vzduch, burácení vodopádu, a dokonce i tlukot mého vlastního srdce jako by utichly.

Všechno se rozmazalo, až zbyl jen on. Jeho dech, jeho srdce bušící proti mému hrudníku, jeho vůně, zvuk jeho těžkého dechu. Byl tu jen on.

Už jsem ti propadl.

Slova, o kterých jsem netušila, že ve mně