Pohled Kaelena

Sleduji ji, jak nakonec tentokrát opravdu usíná, její hruď se zvedá a klesá. Polykám. Měla plné právo se na mě teď zlobit.

Bál jsem se, že ji ztratím.

Můj vlk mi vrčí v hlavě, neklidný stejně jako já. *Družka. Chraň naši družku.*

„Snažím se,“ zašeptám nahlas.

*Někdo informoval Sloaniných rodiče o tom, co se stalo. Žádají, aby ji viděli.* Máma se se mnou spojí přes mysl.

Ztuhnu. Dalš