Pohled Isolde

V hrdle se mi zatajil dech, srdce mi divoce bušilo.

Na vteřinu... ten oheň... ten křik... to všechno splynulo v tichý šum.

Moje děti, Kaelen a Lyra,... umíraly?

Elaru... unesli?

Ne.

Ne.

Můj hlas zazněl tiše, odkapával z něj vztek, který vyděsil i mě samotnou. „Jestli jsi na ně sáhl –“

„Já ne,“ pokrčil rameny. „To Vane.“

A pak jsem to uslyšela za ním, zevnitř domu. Uslyšela jsem to. U