Pohled Isoldy

Už byla tma a právě jsme mířili k sídlu smečky, protože Caleb Garrickovi přes telepatické spojení vzkázal, že nás tam oba nutně potřebují.

Nevěděli jsme, co je tak naléhavé, ale Garrick šlapal na plyn.

Nervózně jsem si hrála s prsty v klíně.

Smečka už teď musí vědět, že jsme druhové, a možná z toho nebyli nadšení.

Kdo by přece chtěl za svou Lunu vlka, který se nedokáže přeměnit?

Náhl