Pohled Isolde

Cítila jsem, jak mě drtí tíha jeho odsudku, a do očí mi vyhrkly slzy.

Přála jsem si, aby má schopnost proměny přišla tak přirozeně jako u ostatních vlkodlaků. Ale bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila, prostě to nešlo.

Valerius si odfrkl. „A tohle je tvá Luna, Garricku?“

Garrick předstoupil a naplno v něm vzplanuly jeho ochranitelské instinkty. „Ano, to je. Máš s tím snad nějak