Pohled Rainy

Následujících pár okamžiků bylo jako v mlze. V jednu chvíli jsem stála na nohou, v další jsem už ležela na zemi. Zrak se mi rozostřoval, když jsem pár centimetrů před svým obličejem uviděla nohy, a pak všechno pohltila tma.

Probudily mě překotné hlasy, některé z nich tlumené. Takové, co zněly zpanikařeně.

„Zvedněte ji a odneste do sídla smečky,“ přikázal jeden z nich. Zněl velmi pov