Kapitola 55: Kaelenův úhel pohledu

Hned jak jsem vyšel ze své soukromé garáže, hodil jsem klíčky poslíčkovi, aniž bych se na něj podíval.

Budova společnosti se tyčila přede mnou – další vykonstruovaná část mého života, na které mi vůbec nezáleželo. Někdy jsem přemýšlel, jestli je na mé existenci vůbec něco skutečného, nebo jestli jsem se stal tak dobrým v hraní rolí, že jsem zapomněl, která z nich