Kapitola 67: KAELENŮV POHLED

"Mohli bychom být ještě divočejší," řekl jsem a přitáhl si ji k sobě, dokud si neopřela hlavu o mou hruď. Její hebké vlasy se rozprostřely po mé kůži jako hedvábí a opojná vůně jejího těla naplňovala mé plíce s každým nádechem.

"Jsi opravdu výjimečný, víš to?" zamumlala, její hlas zněl tiše a naprosto vyčerpaně, uspokojeně způsobem, ze kterého se mi hruď dmula majetnic