Kapitola 77: CLARA

Vteřinu nato, co se ty ocelové dveře otevřely, mě naplno zasáhl ohromný hluk.

Zvuk řvoucích motorů. Kvílení pneumatik. Lidé ječící, povzbuzující a křičící v této kakofonii, která zněla tak chaoticky; ano, chaotická symfonie, ze které mi znělo v uších a srdce mi divoce bušilo.

Ten prostor byl obrovský, mnohem větší, než jsem si představovala. Staré tunely metra přetvořené v tento