Kapitola 152: Clarin pohled

K autu jsem se dostala, ještě než mi vyhrkly slzy.

Seděla jsem v parkovací garáži společnosti Voss, rukama svírala volant tak silně, až mi zbělely klouby, a snažila se prodýchat to sevření na hrudi, ze kterého jsem měla pocit, jako by mi někdo kolem plic omotal ostnatý drát a s každou uplynulou vteřinou ho utahoval.

Liviina slova mi dál rezonovala v hlavě a přehrávala s