Kapitola 173: Clarin úhel pohledu

„Kaelene,“ dokázala jsem ze sebe dostat znovu. Můj hlas tentokrát zněl silněji, i když se celé mé tělo třáslo a myšlenky se mi honily kolem otázek, u kterých jsem si nebyla jistá, že na ně chci znát odpověď.

Vypadal úchvatně, k vzteku a zničujícím způsobem krásně v té kožené bundě, která mu dokonale padla. Tmavé vlasy měl lehce rozcuchané, jako by si do nich vjel