Chapter 216: Pohled Clary

Ještě pět minut.

To bylo všechno, co jsem potřebovala, jen pět dalších minut a budu venku z téhle budovy a pryč od těch ulpívajících pohledů a vševědoucích úšklebků a toho, jak se na mě všichni dívali, když jsem vyšla z Kaelenovy kanceláře s lehce rozcuchanými vlasy a stále oteklými rty od líbání.

Ještě pět minut a mohla jsem zase volně dýchat.

Vzala jsem zpod stolu brašn