Kapitola 237: Pohled Kaelena

Stál jsem tam v podzemních garážích ještě dlouho poté, co její koncová světla zmizela.

Dlouho poté, co zvuk jejího motoru utichl v dálce. Dlouho poté, co jsem se měl pohnout, co jsem měl něco udělat, co jsem měl alespoň nastoupit zpátky do svého auta a ne tu stát jako socha, zatímco se mi kolem mě hroutil celý můj zkurvený život.

Nedokázal jsem se pohnout.

Moje tělo za