~Frey~

Tváře mi hořely, ale Vaughn na tom byl úplně stejně. Myslím, že jsem ho ještě nikdy neviděla takhle rudého. Zpoceného, to ano, ale nikdy takhle rudého jako řepa.

"Tohle už stačí, Nano," vzpamatoval se Vaughn, narovnal se a vstoupil dál do pracovny. "Frey, jedeme domů."

Domů. Tohle slovo mi řekl už podruhé. A tentokrát to znělo tak přirozeně, že jsem málem uvěřila té iluzi, že jeho sídlo je