~Vaughn~

Snídani jsem slupnul rychlostí blesku. Ani jsem na jazyku nevnímal chuť jídla. Dokonce i kafe ve mně zmizelo jako nic. Pak jsem vyběhl nahoru do svého pokoje, převlékl se a vypadl z domu.

Nešlo o to, že bych nedokázal vystát Freyinu přítomnost, ale být jí nablízku mě prostě dohánělo k šílenství. Nevěděl jsem, jestli je to dobře nebo špatně.

Není to tak, že by se mi její přítomnost nelíbil