~Frey~

Šourala jsem se chodbou šnečím tempem kvůli píchání v levém boku. Každý krok tahal za obvaz pod mou košilí a řev stadionu slábl, když jsem došla do ochozu. Zápas se zredukoval na vzdálené, tlumené hučení za betonovými zdmi.

Šla jsem za známou lákavou vůní nezdravého jídla, párků v rohlíku, piva a popcornu, dokud se chodba neotevřela do jídelny.

Byla skoro prázdná.

U pultů se zdržovalo jen p