~Frey~

Ztratila jsem pevnou půdu pod nohama, zorné pole se mi zúžilo a Vaughnův hlas byl jen ozvěnou v mých uších. Slyším ho, ale nezřetelně a příliš zdálky. Jako by stál nahoře u studny a já byla na dně a topila se ve vodě.

„Jak je to možné?“ pomyslela jsem si a zírala na stín stojící pod venkovním nástěnným světlem na sousedově plotě.

Nemohu se plést. Ta postava mě léta trýznila ve snech i v bdě