Nabodnu další sousto a předstírám, že necítím, jak do mě Mordrakeův i Gravesův pohled vypalují díry. Macy, zlatá holka, si toho buď vůbec nevšímá, nebo na to odmítá brát ohled. Nakloní se dopředu na loktech, jahodově blonďatý cop jí sklouzne přes rameno a ona se na mě zazubí. „Takže,“ zašvitoří, „jaké hodiny tě dneska ještě čekají?“ Zamrkám na ni a pak z tašky vylovím složený pergamenový rozvrh, k