**Elowen**

Pohovka mě celou pohltí, měkká a hřejivá proti mému bolavému tělu. Televize přede mnou bliká, ale mé oči ten pohyb sotva vnímají. Tíha vyčerpání doléhá silněji, než by jakékoli polštáře kdy dokázaly – každý nerv mě bolí. Končetiny mám jako z olova. Pod tím vším je hluboká, hlodavá prázdnota z mých zásob magie, které blikají jako poslední zbytek svíčky. Bylo by neslušné požádat ho, aby o