**Zane**

Mé boty dopadaly na podlahu chodby v pravidelném, vzteklém rytmu. Každý krok sytil bouři, která mi drásala hruď. Potřebuju vzduch. Prostor. Cokoli, co nepáchne Leanderovým dračím ohněm nebo nezní jako ozvěna mých vlastních slov, která se proti mně obracela. V okamžiku, kdy rozrazím dveře kolejí a vyběhnu do ostrého venkovního vzduchu, běžím už jen na čistý instinkt. Můj ohař přechází pod