**Elowen**

Jakmile si Leander konečně přetáhne košili přes hlavu a s až příliš samolibým pobavením prohlásí: „Už se můžeš dívat,“ odtrhnu pohled od podlahy a risknu to. Velká chyba. Ta košile na něm nic neskryje; jestli něco, je to ještě horší. Látka se mu lepí na hruď, konečky stále vlhkých vlasů se mu otírají o čelist a ten jeho k vzteku malý úšklebek mu přetrvává na rtech, jako by přesně věděl,