**Elowen**

Oběd skončil venku pod jilmy, kde sluneční světlo kapalo skrz větve v líných zlatavých pruzích. Macy se rozvalila vedle mě, boty odkopnuté, a žvýkala ovoce, jako by svět nebyl nijak komplikovaný.

„Kluci,“ povzdechla si dramaticky a svalila se zpátky do trávy. „Všichni jsou tak směšní.“

Tiše jsem se zasmála a drcla do ní kolenem. „To je jedno ze slov, jak by se dali nazvat.“

Těkla ke mně