**Elowen**

Zaneovy oči se zapíchnou do mých, ta jantarová záře sílí, až mám pocit, že mi zírá přímo do duše. „Řekni nám, co potřebuješ, Potížistko,“ zachraptí; jeho hlas je sametové dunění, ze kterého mi po přehřáté kůži přeběhne mráz. Ruka se mu vznáší kousek od mé paže, úplně se mě nedotýká, jako by se bál, že nás jediná jiskra může všechny zapálit.

Leander se z druhé strany přisune blíž, jeho p